Hrad Pecka
První písemná zmínka o hradu Pecka je z roku 1322. Jako jeho majitel je uváděn Budivoj z Pecky. Hrad sloužil původně k ochraně zemské hranice a zlatých dolů u obce Stupná, kde se těžilo po celý středověk. Měl dvě obranné věže propojené hradební zdí a jeden obytný palác v jižní části nádvoří. Kolem hradu byl vyhlouben příkop, takže přístup byl možný pouze přes padací most.
Od konce 15. století usilovali majitelé hradu o další rozšiřování obytných částí - zpočátku, za vladyků Hořických z Hořic, ještě v gotickém stylu, od druhé poloviny 16. století, za Škopků z Bílých Otradovic byla postupně realizována celková renesanční přestavba. Úpravou interiéru ji na začátku 17. století završil Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic. Na místě dřívějšího strohého hradu nyní stálo krásné panské sídlo se čtyřmi obytnými paláci, které byly vystavěny kolem obdélníkového nádvoří a z vnitřní i vnější strany zdobeny sgrafity a malovanými erby rodu Škopků a Harantů.
Po tragické smrti Kryštofa Haranta na staroměstském popravišti v červnu 1621 získal Pecku Albrecht z Valdštejna, který zámek po ročním držení daroval řádu kartuziánů z Valdic u Jičína. Ti Pecku po více než sto padesát let využívali pouze jako letní sídlo. Téměř neobývaný zámek postupně chátral. Za jeho slávou udělal definitivní tečku rozsáhlý požár v roce1830.
Následovalo úředně posvěcené rozebírání zdiva, které trvalo až do roku 1921, kdy ruiny zámku získala do svého vlastnictví obec Pecka. Právě obyvatelé městečka se zasloužili alespoň o částečnou rekonstrukci objektu. Vzepřeli se rozhodnutí tehdejšího památkového úřadu, který doporučoval, aby si hrad zachoval ráz zříceniny, a za pomoci státních subvencí i vlastních prostředků a práce opravili západní, Harantovský palác. Jako turistický objekt s prohlídkovou trasou slouží hrad od roku 1968. (zdroj: http://www.hradpecka.cz/)
Výprava: 26. srpna 2008
Sestava: já, Standa, Dáša Černá (Standova maminka)
V pěkném letním dnu jsme se ze Dvora Králové vydali na Pecku. Auto jsme nechali na vyhrazeném parkovišti a už jsme si to šlapali pěkně do kopce k hradu. Z hradu je nádherný výhled na krajinu. Prohlídku hradu jsme stihli na poslední chvíli, jinak bychom museli hodinu čekat na další. Slečna byla milá, ale moc to nezvládala. Nejvíce mě zaujala zdejší kuchyně. Po prohlídce jsme šli projít hradební ochoz, podívat se do studny a do hladomorny, kde jeden hladový člověk hladověl. :)
Fotky:

