Geografie Egypta
- Rozloha: 1 001 450 km
- Poloha: 22°- 31°35' severní šířky, 25°- 35°40' východní délky
- Počet obyvatel: 62 931 000
- Hustota obyvatel: 63 obyvatel/km2
- Hlavní a největší město: Káhira (16 900 000 obyvatel)
- Úřední jazyk: Arabština
- Důležitý dovoz: Pšenice, mouka, dřevo, dopravní prostředky
- Důležitý vývoz: Surová ropa, bavlněné materiály, kovové rudy, pomeranče, rýže
- Měna: Egyptská libra (libra = 100 piastrů)
- Hrubý domácí produkt: 60,5 miliardy amerických dolarů
- Státní zřízení: Republika
Zeměpisné údaje

Egypt je středomořský přímořský stát rozkládající se mezi Středozemním a Rudým mořem v severovýchodní části Afriky. Na východě sousedí s Izraelem (255 kilometrů), na jihu sousedí se Súdánem (1273 kilometrů), na západě s Libyí a ze severu je omýváno mořem. To tvoří hranici v délce 2540 kilometrů. Hlavním zdrojem příjmů je v současnosti Suezský průplav a cestovní ruch. 90% celkové plochy tvoří pouště (Arabská, Libyjská a Núbijská).
Egypt se dělí na čtyři hlavní geografické oblasti. Nejdůležitější je oblast v údolí Nilu a také jeho rozlehlá delta na severu. Arabská poušť se rozkládá na východě mezi Nilem a Rudým mořem. Východní poušť přechází na jihu v poušť Núbijskou a má hornatý a kamenitý charakter, nachází se maximálně 2187 metrů nad mořem. Libijská poušť na západě (má písčitý charakter) a Sinajský poloostrov (Sinaj).V Libyjské poušti se nachází nejhlubší Egyptská proláklina Kattara (133 metrů pod hladinou moře). Sinajský poloostrov má rozlohu 61 000 čtverečních kilometrů, nachází se na severovýchodní části Egypta a hraničí s Izraelem, Suezským a Arabským zálivem. Má pouštní charakter a hornaté vnitrozemí. Nejvyšší horou je hora Sv. Kateřiny, která se tyčí 2629 metrů nad mořem. Na Sinaji a v Arabské poušti je vytvořený hustý systém vádí, což jsou koryta vyschlých řek, která se v období srážek naplňují.
Řeka Nil je jedinou stálou řekou Egypta. Se svou délkou 6671 km je nejdelší řekou na světě (do této délky se počítá i řeka Kagera, samotný Nil má 5584 kilometrů). Povodí Nilu zasahuje 2 881 000 čtverečních kilometrů. Nil pramení na severovýchodě od jezera Tanganika na území Burundi, protéká skrze Burundi, Rwandu, Tanzánii, Ugandu, Súdán a Egypt, kde ústí do Středozemního moře. Vytvořila se zde rozsáhlá delta o rozloze 22 000 čtverečních kilometrů, se dvěmi hlavními rameny. Než se spojí s Modrým Nilem, má tok Nilu několik názvů, například Ruvyronza, Ruvuvu, Kagera, Victoria Nile, Horský Nil, Bílý Nil a Nahr an Níl. Dvakrát ročně v červnu a říjnu, přináší Nil Egyptu záplavy, způsobené zesíleným přítokem Modrého Nilu. Jeho tok je silně regulován díky výstavbě přehrad Asuánu. V roce 1902 byla postavena první malá Asuánská přehrada a v roce 1971 byla dokončena druhá Asuánská přehrada.
Podnebí
Egypt patří k nejteplejším zemím na světě. Má výrazně pouštní podnebí. Při severním pobřeží spadne ročně průměrně 10 - 20 cm srážek, ale v ostatních částech země je průměr mezi 2,5 - 5 cm. V některých místech neprší vůbec nebo se čas od času objeví pouze krátké přeháňky. Alexandrie má průměrnou teplotu v lednu 15°C a v červenci 26°C, průměrně roční srážky pouze 1,8 cm.Asuán má teploty v lednu 16°C, v červenci 34°C a srážky 0 cm.
Zavlažování
Zavlažování je pro Egypt životně důležité. Hlavním zdrojem vody je řeka Nil. Přehrada v Asuánu byla dokončena v roce 1970 a zaručuje celoroční zdroj vody pro zavlažování. Díky přehradě nejsou na dolním toku záplavy a úroveň hladiny, která se v Káhiře měnila třeba až o čtyři metry, zůstává téměř stejná. Navíc přehrada umožňuje zavlažování více než 500 000 ha půdy. Stejně jako velká zařízení pro zavlažování používají se i malá vodní zařízení jako třeba vodní turbíny.
Doprava
V zemi je silniční síť měřící 90 000 km, z nichž 16 191 km jsou silnice s pevným povrchem. železnice má 5 643 km tratí. Káhira je klíčovým místem pro silniční i železniční dopravu. Drobní řemeslníci využívají pro přepravu řeku Nil, vodní doprava je pak důležitá zejména v deltě Nilu. 173 metrů dlouhý Suezský kanál byl otevřen v roce 1869 a ročně jím propluje přes 17000 lodí. V roce 1975 byl kanál prohlouben na 22 metrů a rozšířen na 415 metrů.
Těžba
Egypt produkuje ročně přes milion tun fosfátů a dva miliony tun železně rudy. Těží se zde i menší množství manganu, chromu, molybdenu a uranu. Fosfáty se těží ve Východní poušti a podél pobřeží Rudého moře poblíž Búr Safádži. železná ruda se těží v okolí Asuánu a v oáze Baharíja.
Ropa a plyn
Roční produkce ropy je 44 milionů tun. Těží se zejména na mořských plošinách v Suezském průplavu. Rafinerie ropy jsou v Suezu a Alexandrii a ropovody vedou ze Suezu do Alexandrie. Roční produkce zemního plynu je 160 tisíc terajoulů. 54% elektrické energie vyrábějí tepelně elektrárny, zbytek hydroelektrárny. Egypt je ve výrobě elektřiny pro svoji spotřebu soběstačný.
Města
10% obyvatelstva žije v údolí řeky Nilu nebo v deltě Nilu, 49% lidí žije ve městech. Káhira je v současně době největším městem Afriky, je to administrativní a finanční centrum, ale začíná být i důležitým průmyslovým centrem. Alexandrii (5 000 000) založil už v roce 332 před Kristem Alexandr Veliký. Víc než tisíc let byla hlavním městem a stále ještě jsou k vidění ruiny známého majáku, který patřil k sedmi divům světa. Nyní je Alexandrie důležitým průmyslovým městem a přístavem.
Zemědělství
V zemědělství pracuje přes 45% práceschopného obyvatelstva, přestože se pro zemědělství může využívat jenom 6% půdy. Hlavní plodinou je bavlna, z ostatních plodin se v Egyptě pěstuje cukrová třtina, kukuřice, rýže, pšenice, fazole, brambory, zvláštní druh jetele, pomeranče a datle. Rýžová pole jsou především v nilské deltě, pšenice a kukuřice se pěstují po celé délce údolí Nilu. Důležitý je i chov dobytka a v Násirově jezeře rybolov.
Průmysl
Průmyslová výroba se rozvíjí zejména v Káhiře a na severu, a to zejména po dokončení komplexu Asuánské přehrady. Hlavními průmyslovými odvětvími je průmysl textilní (zpracování bavlny, vlny, hedvábí i umělých vláken), potravinářská výroba (výroba mouky, cukru a konzervování ovoce a zeleniny), chemický průmysl, zpracování ropy, výroba cementu a stavebních materiálů. Významnými průmyslovými oblastmi jsou Káhira, severní části delty Nilu v Alexandrii a Kafr ed Dauwar a oblast Suezského průplavu, která je bezcelní průmyslovou zónou. Sem náleží také rozvíjející se průmysl turistický, zejména v Káhiře a poděl řeky Nilu.
